Každý rodič má vůči svému dítěti odpovědnost – nejen v prvních letech života, kdy je zcela závislé na jeho péči, ale i v době, kdy se učí samostatnosti a objevuje svět.
Rodičovská odpovědnost není jen právní pojem, je to především každodenní závazek vůči dítěti, který trvá až do jeho dospělosti. A pokud se rodiče rozejdou, tato odpovědnost nekončí – naopak, stává se ještě důležitější. Základem je funkční komunikace mezi rodiči.
Co vlastně ta rodičovská odpovědnost znamená?
Z právního hlediska je rodičovská odpovědnost definována v občanském zákoníku, kde je uvedeno, že zahrnuje zejména:
To vše zůstává společnou odpovědností obou rodičů, i když už spolu nežijí. A tady nastává klíčová otázka – jak tuto odpovědnost uchopit v případě rozchodu?
Rodičovská odpovědnost po rozchodu rodičů
Rozchod rodičů přináší velké změny pro všechny členy rodiny. Na jedné věci by se nikdy nemělo nic měnit – na vztahu dítěte k oběma rodičům.
Přesto se často stává, že spory mezi dospělými vedou k manipulaci, omezování styku s jedním z rodičů nebo snaze „převzít kontrolu“. Jenže dítě není majetek, o který se dělíte!!!
Jak se rozhoduje o rodičovské odpovědnosti po rozchodu?
Základním nástrojem, který vám usnadní nastavit zajištění péče o dítě:
- Checklist pro rodiče (připravuje se…)
- Mapa rodičovské spolupráce
- Rodičovský plán
Pokud se rodiče dokážou dohodnout, mohou sepsat rodičovskou dohodu na základě Rodičovského plánu. Pomocí tohoto nástroje si nastavíte pravidla výchovy, péče a styku s dítětem.
Jaký je rozdíl mezi Checklistem pro rodiče a Rodičovským plánem?
Checklist pro rodiče a Rodičovský plán jsou dva odlišné nástroje, které spolu ale souvisí.
Checklist je praktický zaškrtávací seznam otázek nebo bodů, abyste nezapomněli na nic důležitého při plánování péče o dítě po rozchodu.
Zatímco Rodičovský plán určuje přesná pravidla v péči o dítě po rozchodu. Jednoduše řečeno, pokud projdete Rodičovský plán, ujasníte si podstatné záležitosti týkající se péče o vaše dítě – např. péče a bydliště, kontakty dítěte s rodičem, komunikaci dětí a rodičů, vzdělávání, kroužky, lékařskou péči, ale také finance.
Pokud však dohoda není možná, ani za pomocí například mediátora, nezbývá vám nic jiného, než se obrátit na soud. Soud může určit:
Tak zní aktuální právní úprava. Soud vždy zvažuje především nejlepší zájem dítěte. Ideální variantou je takové uspořádání, které umožní dítěti udržovat pevné vazby s oběma rodiči. Rodiče by se však měli více zaměřovat na rozložení péče o dítě než na definování názvu péče, ale o tom zase v jiném článku 😊
Co když jeden rodič selhává?
Ne každý rodič svou odpovědnost zvládá. Pokud rodič závažně zanedbává péči, ohrožuje dítě nebo jedná proti jeho zájmům, může soud rozhodnout o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti. To jsou ale krajní situace, kdy už jde o ochranu dítěte před vážným ohrožením.
Mnohem častější je situace, kdy jeden rodič druhému hází klacky pod nohy a dělá naschvály – brání ve styku s dítětem, ignoruje dohody nebo využívá dítě jako prostředek manipulace. To je situace, která dítěti neprospívá a může mít dlouhodobé negativní dopady.
Situaci je potřeba důsledně projednat a zvážit možnosti řešení – například poradenství na OSPOD, rodinná terapie, mediace, v závažných případech ohrožování PČR nebo soud.
Co dělat, když dohoda není možná?
Pokud mezi rodiči panuje napětí a konflikt, je nejlepší cestou mediace. Mediátor/ka pomáhá najít řešení, které bude vyhovovat oběma rodičům, ale hlavně – které bude dobré pro dítě.
Dohoda rodičů je vždy lepším řešením než jakékoliv soudní rozhodnutí. Soud sice může určit základní pravidla (určí péči, styk, výživné), ale nemůže donutit rodiče, aby spolu komunikovali, respektovali potřeby dítěte a zajistili mu stabilní prostředí.
A už vůbec nebude řešit vaše každodenní záležitosti. To je odpovědnost, kterou si musí každý rodič uvědomit sám. Rodiče často mylně volí cestu soudu s tím, že soud přece rozhodne spravedlivě.
Rodičům připomínám, že k soudu si chodíte pro rozsudek, nikoliv spravedlnost.
Rodiče by si také měli uvědomit, že ačkoliv soud rozhoduje v nejlepším zájmu dítěte, zkuste si položit otázku „jak moc soud zná moje dítě“?
Máte představu, kolikrát se soudce nebo soudkyně uvidí s vaším dítětem? Co jste si odpověděli? Pomůžu vám… mnohdy to není ani jednou. V lepším případě si s dítětem promluví sociální pracovník/ce OSPOD.
Rodičovská odpovědnost je víc než jen právní pojem
Rodičovská odpovědnost není jen povinností, kterou na nás klade zákon. Je to hlavně závazek vůči dítěti. Nezáleží na tom, jestli jsme spolu s druhým rodičem ve vztahu, nebo ne. Dítě potřebuje oba rodiče, jejich lásku, podporu a jistotu, že ho nikdy nepostaví do role prostředníka mezi jejich spory.
Pokud se ocitáte v situaci, kdy je pro vás složité domluvit se s druhým rodičem, nebo nevíte, jak správně nastavit pravidla rodičovské odpovědnosti po rozchodu, neváhejte se obrátit na odborníka. Odborník vám může pomoci najít cestu, která bude nejlepší nejen pro vás, ale hlavně pro vaše dítě.
Svůj ověřený systém jsem shrnula do e-booku, který vás provede celým procesem „6 KROKŮ K RODIČOVSKÉ DOHODĚ: Jak zvládnout rozchod bez bojů„.
Rodinná poradkyně a mediátorka s více než dvanáctiletou zkušeností s prací s rodinami, zejména v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Specializuje se na poradenství rozcházejících se rodičů s dětmi. Nabízí podporu a komplexní pohled na možnosti řešení péče o děti a pomáhá nalézt cestu smíru bez obviňování a kritiky. Více o Petře zjistíte zde.
Pingback: Orgán sociálně-právní ochrany dětí: Co je jeho rolí a kdy se s ním potkáte? - Průvodce rozchodem